Po dvou čistě instrumentálních nahrávkách přišel okamžik, který změnil historii Recoil. Alan Wilder využil zkušenosti z vrcholu kariéry s Depeche Mode a vytvořil album, jež definitivně potvrdilo, že jeho vedlejší projekt má vlastní tvář, vlastní ambice i vlastní budoucnost. Bloodline dodnes patří mezi nejzásadnější nahrávky celé diskografie Recoil.
🎵 SPECIÁL PULZU ČESKA | 40 LET RECOIL
Pulz Česka přináší třetí díl exkluzivního seriálu věnovaného čtyřicátému výročí projektu Recoil. Tentokrát se vracíme do roku 1992, kdy Alan Wilder vydal album, které znamenalo zásadní obrat v historii jeho autorského projektu.
📚 Seriál 40 let Recoil
✅ 1. díl – Jak vznikl hudební projekt, který neměl nikdy spatřit světlo světa
✅ 2. díl – První experimenty: 1+2 a Hydrology
➡ 3. díl – Bloodline: Album, které dalo Recoil lidský hlas (právě čtete)
⬜ 4. díl – Den, který změnil historii: Odchod Alana Wildera z Depeche Mode
⬜ 5. díl – Unsound Methods: Temné mistrovské dílo
⬜ 6. díl – Liquid: Album, které předběhlo svou dobu
⬜ 7. díl – subHuman, Selected a A Strange Hour
⬜ 8. díl – Čtyřicet let Recoil: Odkaz, který přetrval
Na vrcholu s Depeche Mode, ale s vlastní vizí
Na začátku devadesátých let prožíval Alan Wilder jedno z nejúspěšnějších období své kariéry. Album Violator proměnilo Depeche Mode v celosvětovou hudební senzaci a následné turné World Violation Tour potvrdilo jejich výjimečné postavení na světové scéně.
Právě v této době však Wilder stále intenzivněji rozvíjel i svůj vlastní projekt Recoil. Vedle práce s kapelou produkoval mimo jiné album Ebbhead skupiny Nitzer Ebb a získával nové zkušenosti, které později využil při tvorbě další nahrávky Recoil.
Výsledkem bylo album Bloodline, vydané v dubnu 1992.
Když Recoil poprvé promluvil lidským hlasem
První dvě nahrávky Recoil byly čistě instrumentální. Na Bloodline se ale Alan Wilder rozhodl otevřít projekt hostujícím zpěvákům.
Nešlo přitom o snahu vytvořit klasické písničkové album. Wilder vybíral hlasy podle jejich charakteru a schopnosti dotvořit atmosféru jednotlivých skladeb. Vokály chápal jako další hudební nástroj, nikoli jako dominantní prvek.
Na albu se proto objevila výrazná jména alternativní hudební scény. Douglas McCarthy ze skupiny Nitzer Ebb propůjčil svůj charakteristický hlas skladbě Faith Healer, Toni Halliday z kapely Curve zazářila ve skladbě Edge to Life a americký hudebník Moby nazpíval skladbu Curse.
Každý z hostů přinesl odlišnou energii, přesto album působí jako dokonale propojený celek.
🎼 ZAJÍMAVOST
Na skladbě Electro Blues for Bukka White využil Alan Wilder archivní nahrávky legendárního bluesmana Bukky Whitea. Elektronické zpracování historického blues působilo na začátku devadesátých let mimořádně originálně a ukázalo Wilderovu schopnost propojovat zdánlivě neslučitelné hudební světy.
Faith Healer jako odvážná vizitka
Prvním singlem z alba se stala skladba Faith Healer, přepracovaná verze písně skupiny The Sensational Alex Harvey Band.
Nebyla to náhodná volba. Wilder ji proměnil v temnou, hypnotickou kompozici, ve které se industriální rytmy prolínají s výrazným vokálem Douglase McCarthyho. Výsledkem byla skladba, která přesně vystihla novou podobu Recoil – odvážnější, propracovanější a mnohem sebevědomější než kdy dříve.
Album, které obstálo ve zkoušce času
Po vydání získalo Bloodline velmi pozitivní ohlasy hudebních kritiků. Oceňovali především precizní produkci, mimořádnou práci s prostorem, atmosférou i zvukovými detaily.
S odstupem více než tří desetiletí patří Bloodline mezi nejlépe hodnocené nahrávky celé diskografie Recoil. Mnoho fanoušků jej dodnes označuje za ideální vstupní album pro posluchače, kteří chtějí objevit Wilderův svět mimo Depeche Mode.
Právě zde se definitivně potvrdilo, že Recoil není jen vedlejším projektem člena slavné kapely, ale svébytným hudebním dílem s vlastní identitou.
Pokud první dvě nahrávky představovaly hledání vlastního směru, pak Bloodline znamenalo okamžik, kdy Alan Wilder našel přesně to, co hledal. Recoil získal lidský hlas, výraznější tvář i respekt hudební veřejnosti. Projekt, který původně vznikl jako prostor pro soukromé experimenty, se proměnil v jednu z nejzajímavějších kapitol moderní elektronické hudby.
Ve čtvrtém dílu našeho seriálu se zaměříme na rok 1995 a jedno z nejzásadnějších rozhodnutí Wilderovy kariéry. Jeho odchod z Depeche Mode změnil budoucnost kapely i samotného projektu Recoil.
Martin Fletcher je dlouholetý novinář, který se specializuje na aktuální zpravodajství z oblasti veřejné bezpečnosti, zdravotnictví a regionálního dění. Jeho práce je charakteristická důrazem na lidský rozměr událostí, regionální kontext a snahu přinášet čtenářům srozumitelné a ověřené informace, které mají skutečný dopad na jejich každodenní život.
Na stránkách NOVINYKRAJE.CZ (Královéhradecký kraj) pravidelně informuje o zásazích hasičských jednotek, práci policistů, výjezdech zdravotnické záchranné služby, činnosti nemocnic, městských policií i sborů dobrovolných hasičů. Jeho články zachycují nejen aktuální události, ale také lidské příběhy, odvahu a nasazení těch, kteří pomáhají druhým. Vedle krizových témat přináší i kulturní pozvánky na koncerty, výstavy a společenské akce v regionu.
Současně přispívá do on-line deníku ORLICKY.NET, který mapuje dění v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Věnuje se zde především sportovnímu zpravodajství – sleduje utkání basketbalových, fotbalových, hokejových a volejbalových týmů, ale také kulturní a společenské události, jako jsou filmové premiéry, hudební festivaly nebo benefiční akce.
Na portálu PULZČESKA.CZ publikuje články zaměřené na sport, přírodu, zdravotnictví, sociální péči a charitativní projekty. V každém textu se snaží ukázat skutečné příběhy lidí, jejich práci, úsilí a odvahu. Jeho cílem je přibližovat regionální dění tak, aby čtenáři vnímali, že i za zdánlivě běžnými událostmi se často skrývá něco výjimečného.
