Ve chvíli, kdy se Depeche Mode stávali jednou z největších kapel světa, začal jejich klávesista Alan Wilder potají vytvářet hudbu, která byla úplným opakem všeho, co tehdy znělo z rádií. Nenápadný experiment dostal jméno Recoil. O čtyřicet let později je považován za jeden z nejrespektovanějších projektů experimentální elektronické hudby.
🎵 SPECIÁL PULZU ČESKA | 40 LET RECOIL
Projekt Recoil letos slaví čtyřicet let od svého vzniku. Pulz Česka u této příležitosti přináší osmidílný seriál, který mapuje jeho historii od prvních domácích experimentů až po odkaz, jenž Alan Wilder zanechal v moderní elektronické hudbě. Seriál vychází z oficiálních materiálů, rozhovorů, dobových článků i archivních dokumentů a nabízí ucelený pohled na projekt, který bývá neprávem označován jen jako „vedlejší aktivita člena Depeche Mode“.
📚 Seriál 40 let Recoil
1. díl – Jak vznikl hudební projekt, který neměl nikdy spatřit světlo světa (právě čtete)
- díl – První experimenty: 1+2 a Hydrology
- díl – Bloodline: Když Recoil získal lidský hlas
- díl – Den, který změnil historii: Odchod Alana Wildera z Depeche Mode
- díl – Unsound Methods: Temné mistrovské dílo
- díl – Liquid: Album, které předběhlo svou dobu
- díl – subHuman, Selected a koncertní projekt A Strange Hour
- díl – Čtyřicet let Recoil: Odkaz, který přetrval
Projekt, který neměl žádný obchodní plán
Hudební historie zná stovky vedlejších projektů slavných muzikantů. Většina z nich vznikla jako krátkodobé odreagování od hlavní kapely nebo jako příležitost vyzkoušet si jiný hudební styl. Jen málokterý však získal takový respekt jako Recoil.
Právě proto je možná největším paradoxem celého příběhu skutečnost, že Alan Wilder nikdy neplánoval budovat novou kapelu ani konkurovat Depeche Mode. Recoil nevznikl jako obchodní projekt, ale jako čistě osobní tvůrčí prostor. Místo, kde mohl experimentovat bez kompromisů a bez ohledu na očekávání vydavatelství nebo fanoušků.
V polovině osmdesátých let prožívali Depeche Mode období mimořádného tvůrčího rozmachu. Po albech Construction Time Again a Some Great Reward se jejich zvuk začal výrazně proměňovat. Přibývalo samplovaných zvuků, složitější aranže i temnější atmosféra. Na této proměně měl Alan Wilder zásadní podíl. Do kapely přinesl klasické hudební vzdělání, preciznost při studiové práci i fascinaci novými technologiemi, které tehdy měnily podobu elektronické hudby.
Přesto měl pocit, že některé nápady do světa Depeche Mode jednoduše nepatří.
„Vždycky jsem měl potřebu zkoušet věci, které byly příliš experimentální na to, aby se hodily do kapely,“ popsal později v jednom z rozhovorů podstatu vzniku Recoil. Nešlo o útěk od Depeche Mode, ale o hledání prostoru, kde mohl tvořit bez jakýchkoli omezení.
Když hudba vznikala doma
První nahrávky Recoil nevznikaly v luxusním studiu ani s představou budoucího vydání. Alan Wilder si doma pořídil čtyřstopý kazetový rekordér Portastudio, který mu umožňoval vrstvit jednotlivé stopy, experimentovat se smyčkami a vytvářet zvukové koláže. Právě zde začal vznikat svět, který se od tvorby Depeche Mode lišil téměř ve všem.
Místo klasických písní stavěl na atmosféře. Hudba se pomalu rozvíjela, pracovala s tichem, prostorem i nečekanými zvukovými kontrasty. Refrény nebo snaha o rádiový hit nehrály žádnou roli. Wilder později přiznal, že právě tato tvůrčí svoboda byla hlavním důvodem, proč pro něj měl Recoil takový význam.
Martin Fletcher je dlouholetý novinář, který se specializuje na aktuální zpravodajství z oblasti veřejné bezpečnosti, zdravotnictví a regionálního dění. Jeho práce je charakteristická důrazem na lidský rozměr událostí, regionální kontext a snahu přinášet čtenářům srozumitelné a ověřené informace, které mají skutečný dopad na jejich každodenní život.
Na stránkách NOVINYKRAJE.CZ (Královéhradecký kraj) pravidelně informuje o zásazích hasičských jednotek, práci policistů, výjezdech zdravotnické záchranné služby, činnosti nemocnic, městských policií i sborů dobrovolných hasičů. Jeho články zachycují nejen aktuální události, ale také lidské příběhy, odvahu a nasazení těch, kteří pomáhají druhým. Vedle krizových témat přináší i kulturní pozvánky na koncerty, výstavy a společenské akce v regionu.
Současně přispívá do on-line deníku ORLICKY.NET, který mapuje dění v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Věnuje se zde především sportovnímu zpravodajství – sleduje utkání basketbalových, fotbalových, hokejových a volejbalových týmů, ale také kulturní a společenské události, jako jsou filmové premiéry, hudební festivaly nebo benefiční akce.
Na portálu PULZČESKA.CZ publikuje články zaměřené na sport, přírodu, zdravotnictví, sociální péči a charitativní projekty. V každém textu se snaží ukázat skutečné příběhy lidí, jejich práci, úsilí a odvahu. Jeho cílem je přibližovat regionální dění tak, aby čtenáři vnímali, že i za zdánlivě běžnými událostmi se často skrývá něco výjimečného.
