Vědci z Akademie věd ČR upozornili na možné zdravotní riziko ultrajemných plastových částic, které se běžně vyskytují ve vzduchu. Nový výzkum naznačuje, že nanoplasty mohou pronikat do plicní ochranné vrstvy a měnit její vlastnosti.
Nanoplasty jsou dnes prakticky všude
Ultrajemné plastové částice, označované jako nanoplasty, se podle odborníků nacházejí téměř v každodenním prostředí. Objevují se ve vzduchu, domácím prachu i potravinách a vznikají postupným rozpadem větších plastových předmětů. Kvůli své mikroskopické velikosti mohou dlouho zůstávat ve vzduchu a snadno pronikat do lidského organismu prostřednictvím dýchání.
Na možné dopady těchto částic na lidské zdraví nyní upozornili badatelé z Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kteří spolupracovali s kolegy z Polska a Slovinska. Výsledky jejich studie zveřejnil odborný časopis Journal of Hazardous Materials.
Výzkum kombinoval simulace i laboratorní testy
Tým vedený vědcem Lukasz Cwiklik se zaměřil na to, jak polystyrenové nanoplasty působí na plicní surfaktant. Jde o jemnou ochrannou vrstvu tvořenou lipidy a bílkovinami, která pokrývá plicní sklípky a pomáhá správnému fungování plic.
Výzkumníci využili kombinaci počítačových simulací a laboratorních experimentů. Zkoumali chování nanoplastů jak na povrchu plicních sklípků, tak i v hlubších strukturách, které se podílejí na obnově surfaktantu. Součástí výzkumu byla například fluorescenční spektroskopie, měření povrchového tlaku nebo Brewsterova úhlová mikroskopie.
Částice mohou pronikat hlouběji do plic
Výsledky studie ukázaly, že ultrajemné plastové částice nezůstávají pouze na povrchu ochranné vrstvy. Podle vědců se mohou do surfaktantu přímo zabudovávat a následně pronikat i do hlubších částí plicní tkáně.
„Naše studie ukazuje, že nanoplasty se na plicním surfaktantu nejen zachytí, ale mohou se do něj také zabudovat a spolu s jeho přirozenou recyklací postupovat dál do hlubších struktur plic,“ uvedl Lukasz Cwiklik.
Výzkum zároveň naznačil, že nanoplasty mění strukturu ochranné vrstvy plic. Zvyšují uspořádanost lipidů a snižují její přirozenou tekutost, což může negativně ovlivnit ochrannou funkci plicního surfaktantu.
Vědci upozorňují na možné zdravotní riziko
Podle autorů studie je nyní důležité zjistit, jaké následky může mít dlouhodobé vdechování nanoplastů pro lidské zdraví. Odborníci upozorňují, že právě jejich běžný výskyt ve vzduchu činí z tématu významnou otázku veřejného zdraví.
„Pokud ovlivňují fungování plicního surfaktantu, je na místě brát jejich možné dopady na lidské zdraví velmi vážně,“ doplnila Katarina Vazdar.
zdroj: https://www.avcr.cz/

Laimuté Ališauskienė je nezávislá novinářka a reportérka, která se zaměřuje na dění napříč celou Českou republikou.Její styl je osobní, dynamický a zaměřený na atmosféru i lidské příběhy, které dokáže zachytit s empatií a přesností. V každém textu či reportáži spojuje profesionalitu s citlivým pohledem na dění kolem sebe.
Na portálech PulzČeska.cz a Orlicky.net pravidelně informuje o kulturních událostech, výletních tipech, společenském dění i sportu.Jako externí spolupracovnice České televize přináší autentické videoreportáže z místních akcí, které často unikají pozornosti velkých médií, a přibližuje tak život regionů zblízka a s osobním nasazením.
V oblasti sportu se specializuje především na basketbal, kterému se dlouhodobě věnuje. Přináší živé reportáže, rozhovory, analýzy i příběhy hráčů z domácích i mezinárodních utkání. Její práce zahrnuje také pokrytí mládežnických turnajů, ženských i mužských reprezentací a významných akcí, jako je EuroBasket.
Díky svému širokému záběru, energii a lidskému přístupu se stala respektovaným hlasem regionálního i národního zpravodajství. Její práce vyniká schopností spojit fakta s emocí a čtenářům nabídnout opravdový pohled na svět kolem nás.


